| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Solaris (Solaris) Criterion Collection (2002) Katalog: SOL070 ISBN: 0-78002-607-1 UPC: 0-37429-1721-2-4 Region 0 Disk 1: Solaris SSSR 1972, 169' Režie: Andrej Tarkovskij NTSC bar./čb, 2.30:1, rusky DD 1.0, anglické tit. angl. doprovodný komentář (Vida Johnson, Graham Petrie) Disk 2: Bonusy: 9 vystřižených a alternativních scén, rozhovory s N. Bondarčukovou, V. Jusovem, M. Romadinem, E. Artěmjevem; úryvek z dokuemntu o S. Lemovi z polské TV recenze českého DVD Kurosawa o Solaris |
Americká společnost Criterion Collection patří v oblasti vydávání slavných filmů světové kinematografie k absolutní světové špičce. Na jejich webu (criterionco.com) zájemce nalezne opravdu reprezentativní soubor DVD edic snímků, které utvářely filmové dějiny. Proslulost Criterionů je ale dána i péčí s jakou jednotlivá vydání připravují. Důsledně restaurovaný obraz i zvuk (navíc zásadně podle původní zvukové verze, čili žádné přemíchávání do více kanálů, ale raději původní mono či stereo), řada dokumentárních materiálů nejen obrazových, ale i textových…S tvorbou Andreje Tarkovského zatím měli Criterioni šťastnou ruku s DVD edicí ANDREJE RUBLEVA, kterou přinesli zatím jako jediný vydavatel na světě v původním režisérském sestřihu. Jako zatím jediní vydali na DVD nosiči také Tarkovského školní film ZABIJÁCI (více viz oddíl VHS/DVD). No a něco podobného na téma „jedinečnosti“ lze říci i o jejich zatím posledním „tarkologickém“ počinu, o DVD s filmem SOLARIS, které vyšlo koncem roku 2002. Pro úplnost připomínám, že ve stejném roce vyšel film na DVD také v Regionu 2 (Ruscico/Artificial Eye) - více o něm v oddílu VHS/DVD. Dvojdisk v poněkud silnější plastové krabičce nabízí na prvním disku samotný film, druhý disk je vyhrazen bonusům. Oba disky mají zvuk v DD 1.0, což se týká i materiálů, natočených nově pro toto vydání (videorozhovory). Samotný film je přepsán z nové kopie 35mm filmu (v rozhovoru s jedním z tvůrců DVD edice označované jako „hluboce kontrastní“ - viz český překlad na tomto webu ze 17. 11. 2002) a svou obrazovou kvalitou jej v kategorii restaurovaných snímků staršího data vzniku lze zařadit opravdu mezi perly. Vyčištěný obraz nese drobné chyby jen v několika málo místech, kde byl zjevně poškozen už zdrojový negativ (asi 2-3 slepky), jinak je krásně jasný, stálý, bez zrna a bez škrábanců a šmouh. Vynikajícím způsobem vyšly černobílé a tónované pasáže, které se prolínají celým filmem. Obrazový formát 2.30:1 téměř úplně odpovídá původnímu autorskému záměru, který byl 2.35:1 (v krátkém srovnání s edicí téhož filmu od konsorcia Ruscico uvedl Petr Soukup na Zóně, že ruské DVD je trošičku ořízlé na 2.20:1). Zvuková stopa ponechaná v pro mě přijatelnějším původním monu (DD 1.0) nenese žádné známky poškození, jednotlivé zvukové složky (dialogy, hudba, ruchy) jsou ponechány ve správném poměru a společně s obrazem vám tak umožňuje mimořádný zážitek. Futuristicky ztvárněné menu vám nabídne výběr jednotlivých kapitol, kterých je na disku 32 (33. kapitola je pouze zkušební barevná škála pro nastavení vašeho TV), dále zde máte možnost volby anglických titulků a v neposlední řadě si lze zapnout (ale raději vypnout) audio komentář, který pro účely této edice namluvili Vida Johnson a Graham Petrie, autoři knihy The Films of Andrei Tarkovsky: A Visual Fugue. (Ovšem nutno říci, že jejich vysvětlování a objasňování obrazů, postav a jejich jednání je mnohdy komické a je určeno spíše pro amerického nezasvěcného diváka, např.: „Toto je překrásná krajinná kompozice, která je pro Tarkovského charakteristická a její obdobu můžeme spatřit třeba ve filmu STALKER…“) Osobně jsem byl z disku tak nadšený, že jsem jej několikrát projížděl tam a zpět, vybíral různé sekvence a dílem nad nimi žasnul, dílem jsem u nich objevoval věci, kterých jsem si doposud, i přes několikeré shlédnutí filmu v kině, nevšiml. Člověk si až v takové chvíli uvědomí mimořádné možnosti DVD technologie, která zájemcům o film umožňuje opravdové studium filmu. Např. až nyní se mi podařilo odhalit optický trik při snímání sekvence města budoucnosti, kde v jednom statickém záběru (denním a nočním) na metropoli uhání nekonečné proudy aut. Ve skutečnosti je tento záběr „poskládán“ ze tří odrazů (zrcadlo, sklo?), které kumulují počet nadjezdů a podjezdů dálnice do většího počtu, než tomu bylo ve skutečnosti. Jinde, např. v sekvenci pálení listin večer před odletem jsem si mohl zastavením a přiblížením podrobněji prohlédnout fotografie v ohništi… Podobných vychytávek by se ale našlo (a u Tarkovského speciálně) jistě mnoho. K samotnému filmu jsem se v dřívějších letech „prokousával“ mnohem delší dobu, než k jiným Tarkovského snímkům. Dlouhá léta mi film připadal i na Tarkovského příliš rozvláčný, rozpadlý na sice vynikající, ale vzájemně spolu nepříliš korespondující sekvence. Přiznám se, že doposud jsem si taky úplně nezvykl na Donatase Banionise, který se v titulní roli Krise Kelvina sice poctivě snaží, ale stále pro mne postrádá ono charisma Tarkovského hrdinů. Až časem jsem v SOLARIS objevil skutečně spirituální dílo k němuž měl sice jeho tvůrce i po letech výhrady (v dokumentu Donatelly Baglivové z roku 1983 mj. o SOLARIS řekl: „Je tam moc technických triků všeho druhu, různých mihotajících se lampiček a jiných cetek. Jedním slovem je tam hodně nesmyslů, které nemají nic společného s uměním.“), ale které je pro mne v mnoha ohledech zajímavější než třeba podobně laděná (stesk po domově) italská NOSTALGIE. No a díky DVD edici filmu od Criterionů se do filmu určitě zamiluji ještě víc. :-) Hovořil-li jsem na počátku o raritním „jedinečném“ DVD, měl jsem tím na mysli jeho bonusovou část, která je umístěna na druhém disku. Největší pozornost asi u většiny zájemců bude přitahovat devět vystřižených nebo alternativních scén, které byly v původním režisérském sestřihu a které ve výsledné fázi sám Tarkovskij odstranil nebo předělal. Proto je správné rozhodnutí editorů ponechat tyto pasáže i nadále „mimo“ samotný film. Ostatně v již výše zmíněném rozhovoru se zástupce společnosti Criterion zmínil, že pokud by uvažovali o vrácení materiálu do filmu, udělali by to pouze formou třetího disku a do výsledné verze by nezasahovali (což mj. dokládá svědomitý přístup společnosti k autorským záměrům). Vystřižené scény se ale nakonec ukázaly jako nepříliš významné, v konečné verzi nijak nechybí a výsledné řešení zcela postačuje. Následně tedy uvádím krátkou charakteristiku tohoto „odpadu“. Každou z vystřižených scén na DVD uvádí a zakončuje barevná část filmu z výsledné verze, aby bylo snadnější si představit, kde a jak byla pasáž ve filmu zamýšlena. Vystřižené sekvence nejsou na disku obrazově ani zvukově restaurovány. 1. Úvodní titulky V původním záměru film uváděly (obdobně jako ve STALKEROVI) s úryvkem z časopiseckého rozhovoru s kosmonautem Krisem Kelvinem. Ve výsledné verzi filmu byla tato pasáž odstraněna.
2. Bertonův film Černobílá sekvence promítání Bertonova filmu před vědeckým „konventem“ byla pro výslednou verzi o něco zkrácena. Jedná se prakticky o bezvýznamný zásah. 3. Krisův přílet Původní delší varianta obsahovala navíc jeden dlouhý záběr do přistávací komory na ožehlý modul.
4. Rozhovor Krise a Harey Ve výsledné verzi byla z jednoho dlouhého záběru vystřižena několikasekundová pasáž.
5. Začátek 2. dílu Původní záměr obsahoval dva dlouhé záběry s Krisem a Harey, kteří jdou kosmickou lodí do startovací komory. Ve výsledné podobě byly oba záběry vypuštěny a druhá část začíná až vstupem do raketového sila.
6. Kris a Harey u jídla Z této sekvence (natáčené v jednom dlouhém záběru) zůstala ve filmu jen úvodní část (detail sklenice). Jinak byla celá vystřižena.
7. Krisovo delirium Asi nejpodstatnější zásah do původní koncepce z níž byla odstraněna celá řada záběrů a bylo změněno její původně podstatně mystičtější vyznění (zejména ve zvukové složce). Ve výsledné verzi navíc tato pasáž navazuje na sekvenci rozhovoru s matkou, který je ale v původním záměru uvozen jiným záběrem (viz dále). Celkově byla tato sekvence zkrácena asi o 2 minuty.
8. Rozhovor s matkou Vlastně součást sekvence Krisova deliria, v původní verzi ovšem uvozen jiným záběrem (okno domu) a snímaný v delších celcích. Ve výsledné verzi byly v rozhovoru provedeny střihy, které jej zkrátily a v důsledku toho byly pozměněny i některé dialogy (viz například: „Tak jak žiješ?“ v původní verzi a „Jak jsi přijel?“ ve výsledné verzi).
9. Krisovy myšlenky Jedna ze závěrečných sekvencí začínající detailním záběrem na Krisovo ucho byla ve výsledné verzi doplněna (a tedy prodloužena) o delší komentář obrazově doplněný záběrem na letící mraky. Další bonusový příděl je složen ze čtyř rozhovorů s těmi, kteří se nějakým způsobem na výsledné podobě filmu podepsali. První a nejpůsobivější rozhovor (33 min.) je veden s Natálií Bondarčukovou, která vzpomíná na své první setkání s Tarkovským ještě v dívčím věku, na své obsazení do role Harey i na další podrobnosti z natáčení. Její projev svědčí o hluboké úctě, možná i citovém zaujetí k Tarkovského osobnosti a patří mezi to nejpůsobivější, co jsem z úst pamětníků o Tarkovském slyšel. Kameraman Vadim Jusov (34 min.) vzpomíná převážně na technickou stránku natáčení při němž se museli obejít bez řady technických vymožeností, které měl k dispozici třeba Stanley Kubrick při realizaci svého opusu 2001: VESMÍRNÁ ODYSSEA. Tento snímek je vůbec v rozhovorech několikrát zmiňován, přičemž samotný Jusov podotýká, že se k jeho shlédnutí dostali až při natáčení SOLARIS, čili ne předtím. Navíc se podle něj Tarkovskému tento film nelíbil, protože nadřadil vizuální podobu nad sdělením. Vývarník Saša Romadin působí ve svém rozhovoru (17 min.) tak trochu jako rozháraný umělec, nicméně jeho spíše pikantní a úsměvné vzpomínky jsou místy kuriózní a jistě „poučné“ zejména pro americké diváky (např. když Vittorio de Sica chtěl při uvedení IVANOVA DĚTSTVÍ v Benátkách po Tarkovském číslo jeho telefonu a nemohl pochopit, že něco takového on v Rusku nemá). Hudební skladatel Eduard Artěmjev se ve svém příspěvku (22 min.) samozřejmě zabývá hlavně prací na hudbě, přičemž přibližuje obsah a způsob Tarkovského „zásahů“ do hudební pasáže, zejména v podobě již hotové představy o podobě hudební a zvukové stopy. Jak se mi v jednom emailu zmínil autor webu Zóna Petr Soukup, je na disku znát, že nevznikal v Rusku, pod dohledem Larisy Tarkovské. Jedině v tomto případě mohli někteří z hovořících pamětníků (Bondarčuková, Jusov) zmínit i jeden z rozměrů Tarkovského emigrace, kterým byla právě Larisa, toužící zůstat na Západě, zatímco Andrej Tarkovskij se k tomuto kroku stavěl naprosto odmítavě. Jako poslední bonus je pak zařazena pětiminutová pasáž z dokumentu polské TV o S. Lemovi, která se zabývá obdobím natáčení SOLARIS a mj. zmiňuje i rozpory mezi Lemem a Tarkovským. Alespoň krátce nelze nepřipomenout také textovou přílohu disku. Barevný booklet v podobě několikastránkové skládačky obsahuje jak všechny podstatné produkční informace k disku i k filmu, tak dva delší anglické texty. Autorem prvního je filmový kritik Phillip Lopate, ve své eseji s názvem SOLARIS (je k dispozici i na webu společnosti Criterion) přibližuje zejména historické a společenské souvislosti vzniku filmu. Druhý, mnohem zajímavější text, je anglický překlad vzpomínky režiséra Akiry Kurosawy (Tarkovsky and Solaris by Akira Kurosawa) na jeho první setkání s Tarkovským, které proběhlo právě při natáčení Solaris. Pracovní český překlad Kurosawova textu byl pořízen pro účely této recenze. Co říci závěrem. Criterionské vydání SOLARIS je opravdu důstojným počinem, který je v obrazové složce srovnatelný s vydáním v Ruscicu (dokonce má správnější ořez). Názory na zvukovou složku se mohou různit, já osobně dávám přednost pietnějšímu přístupu Criterionu (DD 1.0) před novým, byť citlivým, remixem Ruscica (DD 5.1). Bonusově se obě DVD liší, takže sběratelé si budou muset asi pořídit obě vydání. No a s tím souvisí možná největší novinka, kterou jsem si nechal až nakonec. Ačkoliv zahraniční eshopy souhlasně propagují Criterionské DVD SOLARIS jako kódované pro Region 1 (což by vzhledem k vydání Ruscica v R2 bylo i pochopitelné), skutečnost je jiná - a příjemnější. Disk mi šel přehrát i na dvou DVD přehrávačích, které umí jen disky pro Region 2 (konkrétně stolní Panasonic XV-10 a PC mechanika Sony DDU1621). Co z toho plyne? Že Criterionské vydání není kódované! Tím snad odpadá i poslední vážnější technologická překážka pro potencionální evropské kupce (nepočítám-li nutnost mít přehrávač a TV, které zvládnou NTSC, ale těch je dnes stejně většina). Zklamáni jistě nebudete. Skrytý bonus na criterionském DVD SOLARIS [na Nostalghia.cz publikováno 27. ledna 2003] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
* * * | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
© 2005-2025 Nostalghia.cz © 2005-2025 Petr Gajdošík [Facebook] [Twitter] |
